Dermatologie

Kožní onemocnění tvoří zhruba 20% chorob, které přicházejí denně do veterinární ordinace. Proto je jim potřeba věnovat náležitou péči.

Kožním onemocněním často předchází „přehnaná“ péče ze strany majitelů.Je pochopitelné, že majitel, který psa koupe 2x týdně, nechce svému psovi ublížit. Častým koupání dochází ale k odstranění ochranné povrchové vrstvičky mazu a přirozené bakteriální mikroflóry. Tím je kůže pochopitelně přístupnější k negativním vnějším vlivům a náchylnější ke kontagiózním (přenosným) onemocněním. Optimální interval koupání psa je jednou za 2-3 měsíce (nebo dle potřeby ještě méně). Obecně lze říct, že každodenní koupele by měly být pouze čistou vodou a srst by měla být rychle vysušena. K častějšímu koupání doporučuji dětské šampony s vyváženým pH. Osvědčily se mi u velmi citlivých pacientů, u kterých běžné psí šampóny vytvářely nepěkné reakce. Obecně nelze říct, že by měl být každý pacient koupán v dětském šampónu. Pokud chcete použít ten nejšetrnější preparát a váš pes reaguje citlivě na běžné šampóny, doporučuji však používat pouze dětský.

Další faktor významně ovlivňující kvalitu srsti a kůže je výživa. Pokud není pes zásobován kvalitním a kompletně složeným krmením, nemůžeme čekat, že bude mít kvalitní a bezproblémovou srst. Naopak. Nekvalita ve výživě se obvykle jako první projeví na kůži. Pokud ji dlouhodobě neřešíme, může se pak v nevratných změnách projevit i na ostatních orgánových systémech.

V naší ordinaci je postup při zjištění dermatologického postižení následující. První kontakt veterináře s kožním onemocněním je většinou spojený se zběžným klinickým vyšetřením a vydáním dermatologického dotazníku. Do tohoto formuláře majitel doma v klidu vypíše všechny údaje, které jsou potřeba k stanovení anamnézy. Poté je objednán na podrobné klinické vyšetření lékařem, který se orientuje na kožní problémy. Další postup se pak odvíjí od stanovení diferenciální diagnózy.

Mezi nejběžnější kožní onemocnění patří parazitární choroby. Nejčastější jsou incidence blech a klíšťat, které od jara do podzimu sužují většinu našich dermatologických pacientů. Od obyčejného poštípání blechami je pak nutno odlišit alergii na bleší kousnutí, což je generalizované kožní onemocnění se silnými projevy svědění a ztráty srsti spojené z tvorbou krust. K dalším kožním parazitárním chorobám patří „svrab“. Invaze zákožkami se objevuje v mnoha různých klinických vyjádřeních, od prostého zánětu zvukovodu až po celotělové velmi svědivé léze. Mohou se v místních projevech přenésti na lidi, kteří jsou s pacientem v kontaktu.

Druhou skupinou, se kterou se setkáváme velmi často, jsou alergické choroby. Alergie na krmivo je jedna z velmi častých příčin svědivého onemocnění, které se v případě dobré diagnostiky a spolupracujícího majitele dá většinou dobře zvládnout. Dále sem patří atopie (vrozená alergie na zevní podněty), kontaktní alergie, léková alergie a další choroby z přecitlivělosti. Jedná se o velmi těžce diagnostikovatelná onemocnění, u kterých není jednoduché určit optimální terapii. Léky, které se běžně používají u lidí (antihistaminika), jsou v 90 % procentech případů neúčinná. Steroidní terapie (také u lidí často využívaná) má sice většinou velmi dobrý efekt, je však spojená s řadou vedlejších účinků. Proto se jí snažíme vyhnout a uchylujeme se k ní jako k poslední (mnohdy však jediné) metodě léčby. Nejvhodnější by pochopitelně bylo nevystavovat zvíře danému alergenu vůbec a tím se i vyhnout nutné terapii. To však jde pouze ve velmi malém procentu případů. U lidí velmi populární metoda - alergické kožní testy a následná desenzibilizace - jsou ve veterinární medicíně sice používanou, ale velmi diskutovanou možností. Jedná se o metodu s velkým množstvím falešně pozitivních a negativních výsledků, kdy pozitivně reagující jedinec může být současně alergický na celou řadu dalších nediagnostikovaných alergenů a desenzibilizace, která na rok stojí několik tisíc korun, se pak naprosto mine pozorovatelným účinkem.

Bakteriální onemocnění kůže jsou v naší ordinaci na třetím místě co do četnosti. Jsou to však většinou druhotné infekty po poraněních, celkových oslabení imunity a podobně. Stafylococcus intermedius, který je nejčastějším patogenem kůže, reaguje dobře na antibiotika, která se ale musejí podávat po dlouhou dobu minimálně 3-6 týdnů.

Spolu s bakteriálními chorobami se setkáváme zejména u koček s častými mykotickými (plísňovými) infekcemi. Díky rychlému ambulantnímu kultivačnímu testu (DTM) máme možnost rychle stanovit velkou většinu běžných plísňových onemocnění (zejména rodem Mikrosporum). Jako metoda volby pak jednoznačně následuje současná aplikace léčebné vakcíny ve 2-3 dávkách za současného použití antimykotických šampónů pro odstranění plísní z povrchu těla a zabránění recidivám. Je nutno upozornit, že plísňové infekce jsou nebezpeční také pro člověka.

Jako méně časté, ale příležitostně se vyskytující onemocnění jsou kožní projevy hormonálních chorob. Patří sem zejména narušení sekrece nadledvinek, štítné žlázy a slinivky břišní. Zde se velmi zřídka setkáváme se svěděním, změny bývají oboustranně symetrické a prakticky vždy jsou spojeny s celkovými projevy onemocnění (obezita, intolerance k chladu nebo naopak teplu, porucha kvality kůže, zvýšený příjem a výdej tekutin a podobně). Prakticky vždy je nutno diagnostiku opřít o laboratorní testy.